Můj syn má Aspergerův syndrom okořeněný poruchou pozornosti a dalšími ingrediencemi, což dohromady je taková směs, kdy šance na učení se nápodobou je minimální. On si prostě nevšimne, jak nějakou věc dělám. Když ho chci něco naučit, tak nutným výchozím předpokladem je, že se to naučit opravdu chce, jinak moji snahu nepokrytě vyignoruje. Následuje vysvětlení postupu, s detailním popisem jednotlivých kroků. Jak to reálně v praxi vypadá?
Jako malou metu jsem si dala, že ho naučím připravit si rozpečený hermelín.
Nejprve bylo třeba posílit jeho chuť se danou věc naučit sám. U přípravy tohoto jeho oblíbeného jídla jsem se několikrát zmínila, že by to už mohl zvládat sám. Zahuhlal, že když mu ho připravím já, tak je to lepší. Hm, takhle bychom se neposunuli. Využila jsem kapku násilí a to tak, že jsem mu hermelín vícekrát za sebou odmítla připravit. Naše rozhovory pak vypadaly zhruba takto:
1.kolo:
Prosím, uděláš mi hermelín?
Neudělám, ale jestli chceš, tak tě naučím, aby sis ho mohl připravit sám.
Já si ho neumím udělat a správné maminky se o své děti starají.
To je možné. Ale já vím, že to zvládneš sám. Naučím tě, aby sis ho mohl udělat, když budeš chtít.
Dám si tuňáka
... A odchází s talířem s tuňákem a rohlíkem.
2.kolo (s odstupem několika dní):
Prosím, uděláš mi hermelín?
Neudělám, ale jestli chceš, tak tě naučím, aby sis ho mohl připravit sám.
Ale proč bys mi ho nemohla připravit ty, vždyť jsi to vždycky dělala?
Protože si myslím, že už to zvládneš sám. Pojď, budeš to dělat podle návodu a já ti budu radit.
... Něco zahuhlá, snad raději ani nechci vědět, co to bylo a odchází s banánem.
Druhé kolo se vícekrát opakovalo s drobnými nuancemi. A jednoho dne slyším:
Dal bych si hermelín. Prosím, pomůžeš mi ho udělat?
Hurá, jdeme do toho.
Vzhledem k poruše pozornosti je třeba každý krok pečlivě vysvětlit. Takže:
Vezmeš si pánvičku.
Já ale nevím, kde ji máme.
Tamhle v té skříňce.
A jakou z těch pánviček mám vzít?
Jakoukoli, všechny budou dobře fungovat.
... Pánvičku pokládá na sporák na úplně největší plotýnku.
Pánvička se dává na takovou plotýnku, aby dno pánvičky bylo větší nebo stejné jako je daná plotýnka.
Takhle by to hřálo zbytečně okolo. Navíc tahle plotýnka je hodně výkonná, takže by se ti hermelín spálil.
Nejlépe bude, když vždycky použiješ tuhle plotýnku vpravo.
Na pánvičku dáš olej. Přines ho.
Nevím, kde ho máme.
Ve skřínce, pod lednicí.
... Vejrá do otevřené skříňky, kde hned na kraji je lahev s olejem.
Já ho nemůžu najít.
... Jdu ke skříňce a prstem ukazuju, kde přesně je olej.
Oleje dáš tak akorát, aby bylo pokryté dno. Nemusí být moc, to by se pak vypékal a jenom by to smrdělo.
... a takhle pokračujeme v pracovním postupu s podrobnostmi a doplněními.
Dneska si hermelín připravoval možná už po čtvrté. Nespálil. Sám si všiml, že kečupu si vyklopil na talíř asi zbytečně moc. Když dojedl, tak po sobě uklidil talíř, prostírání, dokonce i přisunul židli. Akorát na uklizení oleje a kečupu jsem ho musela zavolat zpět.
Jo, posouvá se.
Po měsíci snažení o projekt HERMELÍN už si troufám věřit, že tuhle činnost zdárně zvládl.
