Včera jsem ti plakala.
Že už nechci žádnou traumatizující vzpomínku, která byla kdysi zametená pod koberec.
Že už nechci najít vnitřní bahýnko, ve kterém se budu brodit po pás.
Že už nemám sílu, aby se mi další bolest vrátila.
Že už nechci pochopit, nepotřebuju vědět proč.
Že mi bude stačit jenom dýchat, jenom tak být.
… Že už nemůžu.
Dnes je líp.
Chci pročistit svoje dětská zranění.
Nesmyslné vzorce chování.
Mylná schémata.
Rodičovské omyly.
… Odpustit si svoje chyby.
Setkám se s dalším uzamčeným traumatem.
Přivítám ho.
Asi se slzami. Asi s bolestí.
Ale už vím, že ho umím přijmout.
Vím, že ho dokážu vyléčit.
Stojí mi to za to. Sama sobě si za to stojím.
… Jsem připravena.
