Reference

Přihlásila jsem se na seminář pro rodiče dětí s jinakostí především proto, abych sdílela vlastní příběh s rodiči, kteří se ocitli v podobné situaci jako já. Neměla jsem přehnaná očekávání. O to větším překvapením bylo, jak pozitivně celou mou rodinu, účast na kurzu ovlivnila. 
Každé setkání bylo aktivně stráveným časem, který mne přiměl k přemýšlení o názorech druhých i k vlastní sebereflexi. Navíc podpořeno učením o důležitosti respektujícího postoje, správně zvolené komunikaci a empatickém přístupu, postupně změnilo můj náhled na každodenní situace. 
Z každého sezení jsem odcházela obohacená novými informacemi a s pocitem, že na nic nemusím být sama. Děkuji Věrce Nováčkové za příležitost k takovým setkáním. Všem rodičům dětí s jinakostí tento druh seminářů vřele doporučuji!
Jiřka, účastnice cyklu Komunikace a respektující přístup, prosinec 2022

Jako rodič, jako maminka dcerky se speciálními potřebami, vnímám setkávání s dalšími rodiči, pečujícími, jako zásadní na cestě sebepoznávání, chápání celostní péče o sebe sama, současně jeden o druhého ve skupině. Protože v uzavřeném kruhu pečujících za vedení paní Věry, vzniká opravdu bezpečný, nehodnotící, přátelský prostor ke sdílení svým procesů, emocí, jednání a zvládání břímě péče o děti se speciálními potřebami.
Vzhlížím k Věře s důvěrou v její vedení, s jejím jemným a lidským přístupem, s respektem k jejím širokým zkušenostem na poli mentoringu. S Věřinými životními zkušenostmi u jejích již dospělých dětí, vnímám velkou přidanou hodnotu v šíření motivace, sebedůvěry a tím iniciaci u mě v dalších činnostech, které směřují k hloubkovému seberozvoji a ještě dále.
V jejích kurzech jsem již stálým členem
Žanka, účastnice cyklu Komunikace a respektující přístup, prosinec 2022

Takže Ti moc děkuji za tento seminář a také zmínky o emocionálním kontu (a možnostech vkladů), kotvě a vnitřním dítěti, ale i o schémátku z KBT (myšlenky - emoce - tělesné reakce - chování) a mnoha dalších věcech.
Bude to běh na dlouhou trať, aby člověk pořád nepádil po dálnici ;-), ale už kvůli dětem to stojí za to.
Lucka, účastnice cyklu seminářů Emoce a empatická reakce, červen 2022

Ač jsem již absolvovala nespočet různých sezení s psychology, četla spoustu knih, tak musím říci, že každé naše setkání bylo podnětné. Musí to být tvým nenápadným a usilovným vkladem, který to dostával na jinou úroveň.
Můj největší aha moment byl, když jsem přišla na to, že podstatou toho, jak budovat vztah s dětmi a být emočně v pohodě, je mít se rád. A že se tomu už nemůžu vyhýbat. A nemůžu se už hrát na to, že mi to dá někdo jiný. Mimo to jsem se naučila spoustu užitečných drobností. Kotva, vnitřní dítě, hebká deka.. Koukala jsem jak se vyjadřujete empaticky. Bohužel empatii se musím učit, protože jsem to nedostala a ani se neměla od koho naučit.
A ty reflexe, podněty od ostatních - báječné. Chodila jsem za vámi moc ráda a vždy to tak uteklo jak mávnutím křídla. A hlavně ani se mi nechtělo skončit ten kurz.
Takže posunula jsem se. Za to děkuji. Ještě jsem neskončila, protože můj cíl je Flow, stav klidu, emoční vyrovnanosti a schopnosti empatie, tak to ještě nějakou práci bude vyžadovat.
Katka, účastnice cyklu seminářů Emoce a empatická reakce, červen 2022

Seminář Komunikace a respektující přístup mohu doporučit všem rodičům, kteří by rádi zkusili sdílet své starosti (ale i radosti) při výchově speciálních dětí a rádi poznají další rodiče na podobné vlně. Můžete si být jistí, že získáte bezpečný prostor plný porozumění.
Pomocí Věrky vedení se můžete na váš problém podívat i z jiného úhlu pohledu, jak už název vypovídá, především z pohledu respektující komunikace. Velkým bonusem jsou Věrky zkušenosti, které načerpala za roky rodičovství nyní již dospělých dětí, především syna s Aspergerovým syndromem a dalšími diagnózami.
Navíc díky účasti na semináři máte možnost si vyčlenit (a užitečně vyplnit) čas pro sebe a získat tak pozitivní vklad do vašeho emociálního konta :)
Lída, účastnice semináře Komunikace a respektující přístup, podzim 2021

Jmenuji se Jasmína a mám syna Šimonka s dětským autismem a vývojovou vadou řeči. Bude mu 5 let. Cca před rokem jsem natrefila na Jablíčkov a paní Věru. Byla jsem v životní krizi. Syn stále na plenách, jídlo pouze mixované, úplně neverbální. Do toho nás opustil tatínek a rozvedli jsme se. Zůstala jsem se Šimonkem sama. Začala jsem se scházet s ostatními maminkami přes Skype a nyní i osobně v Jablíčkově. Co mi setkání dává? Ohromnou naději a chuť do života. Zkušenosti ostatních rodičů mě přesvědčily, že bude zase dobře a že v tom nejsem sama. Nyní je Šimon plně bez plen, baští bez problémů vše dokonce příborem. A moje psychika? Máme nového strejdu. Šimon ho má rád. Z hromádky neštěstí se stala sebevědomá žena.
Jasmína, účastnice Podpůrných skupin, prosinec 2021

V "péči" Věry jsem něco přes rok, absolvovala jsem dva kurzy "Rosteme s jinakosti" a nespočet osobních konzultaci. U každého si cením něčeho jiného. U hromadných setkání rodičů pod vedení Věry (Rosteme s jinakosti) se mi líbí, jak Vera vždy přizpůsobí rytmus i náplň našich setkávání dle složení skupiny, aktuálních témat či situaci, které s dětmi často řešíme. Pokud cítí, že kdokoliv ze zúčastněných by po odvyprávění svého příběhu potřeboval dané téma více rozebrat/rozklíčovat/či podpořit, věnuje tomu prostor a neutne to v půlce, a tak to dále nevisí ve vzduchu, či spíše netíží duši konkrétního rodiče.
U osobních setkání mi velmi pomáhá, když se Vera nad něčím z mého vypraveni pozastaví, nebo skoro až zasekne. Dává mi dobře cílené otázky nebo i odvypráví podobnou situaci a její řešení, ke kterému došla se svým synem a velmi nenásilně mě dovede k mému vlastnímu řešení, které jsem předtím neviděla a sama k němu neuměla dojít.
Eva, účastnice seminářů Rosteme s Jinakostí I a II, pracujeme individuálně, září 2021

Podpůrné skupinky pro rodiče dětí s jinakostí jsem navštěvovala přibližně rok, objevilo se zde několik maminek, které věděly, jak se v určitých situacích cítím - především, když jsme probíraly naše děti, které mají různá specifika oproti ostatním. Bylo příjemné moci vypovídat veškeré své obavy, aniž by to někdo zlehčoval a cítila jsem i značnou úlevu, že v tom všem nejsem sama.
V průběhu roku jsem se přidala i na pravidelný seminář pro komunikaci a respektující přístup k dětem s jinakostí a díky setkávání s lidmi v této skupince jsem se cítila ještě mnohem lépe. Dalo mi to pocit, že mám právo na všechny své obavy a starosti, které jsem dříve maskovala, dusila hluboko v sobě a ani jsem se s nimi moc nesvěřovala okolí, protože lidé z mého okolí nemohli pochopit, o čem to celé je. Maminky na tomto semináři měly jednak dobré zkušenosti a jednak dokázaly podpořit jedna druhou. Troufám si tvrdit, že nejen mně pomohlo svěřit svůj životní osud ostatním a respektující přístup ostatních pomohl ke zlepšení celkového psychického stavu. Mnohdy mi názory ostatních v této skupince pomohly pochopit některé věci, které jsem si sama nedokázala uvědomit.
Martina, účastnice Podpůrné skupiny a semináře Komunikace a respektující přístup, srpen 2021

Paní Nováčkovou jsem kontaktovala na základě její nabídky na facebooku a po prostudování jejich webových stránek, kde nabízí podporu rodičů dětí s jinakostí. Sama jsem speciální pedagog a s rodinami dětí s jinakostí spolupracuji 17let. Určitou dobu jsem pořádala svépomocné podpůrné skupiny rodičů, sourozenců i dalších příbuzných osob s jinakostí. Poprvé jsem se setkala s nabídkou individuální (ne přímo psychologické) podpory. Projev paní Nováčkové je velmi neinvazivní, citlivý a přitom civilní, otevřený, jasný, srozumitelný. Absolvovali jsme spolu 4 sezení a na všechny byla perfektně připravená - shlédla dokonce dceřiny oblíbené pohádky (dcera se stylizuje do své oblíbené pohádkové postavy, v případě nejistoty si přehrává oblíbené pasáže pohádky a komunikuje s okolím jako ta postava), aby se lépe dostala "do mého každodenního života". Naše sezení probíhají přes Skype z důvodu pandemie Covid taky absence možnosti hlídání dcerky). Přesto dokáže paní Nováčková vytvořit bezpečné prostředí, které ve mně vzbuzuje naprostou důvěru a jsem ochotná sdílet i hlubší osobní věci (nejsem běžně sdílecí typ) a zároveň dokáže ošetřit i dceru, která byla několikrát sezení přítomna (neměla jsem hlídání).
Má prvotní zakázka zněla: umět si lépe zorganizovat čas tak, abych se necítila pod tlakem a nepřenášela svoji nervozitu na dceru. V rozhovorech s paní Nováčkovou přicházím na způsob žití běžného dne s dcerou tak, jak nám vyhovuje. Paní Nováčková mi dává velký prostor k vymluvení se (což mi výrazně ulevuje), zároveň mě dokáže nenásilně vracet k tématu (často větvím) a pak stručně shrne své postřehy, dokáže propojit souvislosti. Naprosto obdivuji, že několikrát zaznamenala souvislost s tématem, o kterém jsem se zmínila na minulém sezení. Byl to zdánlivý detail, o kterém přemýšlím už několik dní, dochází, dochází mi nové souvislosti, a to vrhá na náš život úplně jiný úhel pohledu. Nikdy mě nenapadl. A cítím se jako by mi někdo sundával ze zad obrovské břemeno. S každým sezením přestávám řešit situace, které mě ještě před měsícem zatěžovaly tak, že jsem nemohla v noci spát. Lépe rozlišuji, co je moje oproti tomu, co je ostatních lidí a já nezměním, není ani třeba, abych si na to vytvářela nějaký názor. U dcerky jsem zaznamenala osamostatnění a lepší schopnost vyjádřit své potřeby - prosadit se i vůči mé potřebě ji (zřejmě nadměrně) ochraňovat. Toto chování dcerky ve mně vyvolávalo větší důvěru, že mnohé situace zvládne beze mě - např. pobyt ve školce s méně empatickou učitelkou - dříve jsem se snažila toto více organizovat, přizpůsobovat si své směny, kontrolovat dcerku i kolegyně (pracuji ve stejné školce). Lépe se nám "dýchá", lépe komunikujeme, náš vztah je rovnocennější.
Lenka, pracujeme individuálně, únor 2021

Žiji sama s 9 letým synem s ADHD. Od 1.třídy se začaly kupit nedorozumění s učiteli a dětmi. V okolí nebyl nikdo znalý, kdo by mi vlastně pomohl. Ani v širší rodině a ani v terapet.centru, kam jsme docházeli. Nikdo nedal tu zaručenou fungující radu, kterou jsem tak nutně potřebovala. Vždy to bylo spíše na teoretické rovině. Tak sama jsem si ještě nikdy nepřipadala. Od Věrčina semináře jsem očekávala cosi jako přednášku na téma ADHD a že si jen doplním info a utvrdím se v tom, co jsem o životě s "hádětem" načetla.
Dostala jsem ale mnohem víc. Pídila jsem se po pomoci pro syna a nedošlo mi, že vlastně potřebuji pomoc já sama. Každé setkání se probraly naše zážitky za poslední dobu, co nás trápí a co se povedlo. Člověk tak mohl lépe posoudit, jestli je jeho život tak "zoufalý" jak si myslel. Nebyla to ale povinnost za každou cenu. I mlčení bylo respektováno. Věrčin neformální přístup a to, jak se s námi podělila o své pracně nabyté zkušenosti s výchovou syna s AS, mně vlastně pomohlo jít na to jinak.
Díky Věrce jsem si uvědomila, jak se na své starosti koukám jakoby zploštěle a černobíle a že je třeba více rozklíčovat. Takto jsem zjistila, že kdybych neměla vlastní nezpracované problémy, nebrala bych synovy projevy vždy jako problematické.
I to nepříjemné poznání, že vlastně nerespektuji plně synovu jinakost a jeho potřeby, mi hodně dalo. Od té doby se mi snad častěji daří nenechat se strhnout vlastním negativním prožíváním situací a prostě se zastavit a pokusit se získat větší nadhled. Zjistila jsem, jak moc se mohou lišit moje představy o synově prožívání situací od reality. Myslím, že mi i seminář vlastně pomohl se za syna lépe postavit při projednávání jeho výchovného plánu ve škole. Také to, že musím myslet na své potřeby a někdy nechat "problém" prostě odejít.
Ačkoli část seminářů proběhla kvůli pandemii on-line, neuškodilo to. Vždy to bylo silné a člověk pookřál, protože našel pochopneí a podporu v tom, jak najít vlastní řešení. Díky Věrce hledám a snad i nacházím způsoby, jak se synovým ADHD žít a nejen přežít.
Ivana, účastnice semináře Rosteme s Jinakostí I., únor 2021

Na konzultace k Věře Nováčkové jsem se dostala přes její nabídku podpory pro rodiče dětí, které mají autismus. Můj syn má Aspergerův syndrom a ADHD. Byla jsem bezradná, protože nám zrušili možnost nástupu Kubíka do domácího vzdělávání, které jsem měla domluvené, a nařídili odklad školy. Hrnulo se na mě spousta požadavků z institucí, které byly navíc termínově vázány a Věra mi pomohla vytvořit plán. Na Věru jsem se obrátila jako na maminku, která má doma syna s autismem a probíraly jsme situace, kdy syn reaguje přehnaně nebo něco vyžaduje a nesmyslně na tom trvá. Věra často doplňuje svoje příběhy nebo které zná od jiných rodičů a mě uklidňuje, že je to chování pro autismus typické. Konzultace s Věrou mi pomáhají i tím, že když se verbálně vyjádřím, tak si lépe zformuluji myšlenky.
Klára, pracujeme individuálně, březen 2021

Paní Nováčková je velmi milá a empatická žena. Poprvé jsme se setkaly na skupině rodičů dětí s AS, kterou vedla. Líbilo se mi, jak s námi, rodiči, mluvila a provázela naše vyprávění.
Potom jsem měla několik osobních konzultací, které byly pro mě velikým přínosem. Paní Nováčková mi trpělivě vysvětlovala a odpovídala na mé dotazy. Dozvěděla jsem se užitečné informace. Nejvíce mi pomohlo, když mluvila o svých prožitcích se synem, který má podobné projevy jako moje dcera. Díky těmto setkáním se mé soužití s dcerou hodně zlepšilo, začala jsem ji více rozumět i naslouchat.
Skupina Rosteme s jinakostí byla už hodně hluboká, setkávání 6ti maminek mi přineslo sílu k řešení problémů. Paní Nováčková nás láskyplně pokaždé vedla k pochopení situací a pro mě osobně bylo sdílení velikým přínosem. Jsem trpělivější a dávám sobě i dcerce větší svobodu a harmonii. Moc děkuji
Radka, účastnice semináře Rosteme s Jinakostí I., individuální práce, březen 2021

Lektorka vede seminář respektujícím a citlivým způsobem. Přináší různá praktická cvičení, díky kterým se lépe poznávám a uvědomuji si, jak v různých situacích funguji. Toto považuji za odrazový můstek pro změnu a velmi to na semináři oceňuji. Předkládá také konkrétní využitelné komunikační techniky, díky nimž se s každou lekcí cítím lépe vybavena do dalšího života. Jsem motivovaná je do svého konání skutečně vědomě zařadit. Lektorku díky jejím vlastním zkušenostem s tématem vnímám nikoli pouze v roli profesionála, ale také jako člověka, s nímž mám něco společného a který má pro mou situaci pochopení. Cením si jejího upřímného zájmu a snahy pomoci. V tomto bezpečnému prostoru pro sdílení zážitků a také názorů se můžeme jako účastníci obohacovat i navzájem. Na každé setkání se těším a jsem vděčná, že jsem se o semináři dověděla a mám možnost se ho účastnit.
Stanka, účastnice semináře Rosteme s Jinakostí I., prosinec 2020

Věry přístup je velmi přátelský a upřímný. Hodně oceňuji předávání jejích vlastních zkušeností se synem a to, že se nebojí přiznat chybu a ukázat, že ona sama je stále na cestě, protože s vývojem našich dětí se ta cesta neustále vyvíjí a mění. Často zmíní organizace, služby a publikace, ke kterým bych se jinak nedostala, jsou to velmi cenné informace. Největší Věry bonus, který já sama za sebe vnímám, je její vlastní mateřská zkušenost se synem s PAS. Protože snad nelze získat větší podporu a pochopení pro denní situace a specifickou náročnost výchovy dítěte s jinakostí, než jakou lze dostat od rodiče jednoho z nich.
Eva, účastnice semináře Rosteme s Jinakostí I., leden 2021

Moc děkuji. Pomohlo mi ujištění, že jdu správným směrem. Když se člověk cítí zoufaleji, potřebuje podat ruku. Ono to s těmi dětmi náročný je. Avšak vnitřně vím, jak na to...jen mít tu sílu. Vy jste mě zase namotivovala, že mám pracovat právě na tom přijetí sebe nejen v dobrém, ale i v tom, co mi nejde. Abych necítila selhání, ale spíš naději na právě tomto víc zapracovat. Je moc fajn i pocit, že člověku někdo rozumí.
Veronika, individuální práce, říjen 2020

Jsem moc ráda, že jsem se mohla zúčastnit sezení skupinky a ráda bych se přihlásila do té další uzavřené. Byla jsem toho plná, okolí mě nechápe a já se snažím pochopit svého syna a být mu tak blíž. Ulevilo se mi, když jsem zjistila, že v tom nejsem sama, že i jiní rodiče prožívají totožné starosti. Každý se s tím snažíme poprat po svém a i když uděláme spoustu chyb, ponaučíme se z nich. Je moc fajn, že jsi založila takovou skupinu, kde si můžeme předávat zkušenosti a probrat naše trápení. Naděje na lepší sice trnitou, ale alespoň nějakou cestu. Kolikrát mám chuť to vzdát, cítím se vyčerpaná a ráda se dozvím jak pracovat i sama se sebou a nezbláznit se z toho. Děkuji Andrea, účastnice Podpůrné skupiny, srpen 2020
Andrea, účastnice Podpůrné skupiny, srpen 2020